Vražda z jiného světa
Včera v časných ranních hodinách byla v domku na předměstí Ostravy nalezena mrtvá Sylva K. s mnoha bodnými ranami po těle. Po pachateli policie intenzivně pátrá. Podle informací zjištěných naším zvláštním zpravodajem ale vůbec není jistě,jestli se nějakého pachatele dočkáme. Provedení vraždy i absence jakýchkoli stop vypadá,jakoby vrah ani nebyl z tohoto světa…
Martina složila noviny zpátky na stůl a znovu se zahleděla z okna. Vražda z jiného světa. Znělo to jako ze špatného filmu. Příště si vymyslí,že jí zabili velvyslanci ze vzdálené galaxie. Zvedla se a opláchla hrnek pod proudem teplé vody. Pak ho postavila na kuchyňskou linku a znovu usedla ke stolu. Položila si hlavu do dlaní a soustředila se na Michaelovu podobu. Chtěla ho zase vidět,chtěla aby byl u ní,stejně bezbranný,jako když jí spadl k nohám při rituálu.
"Přijď ke mně." Zašeptala. Odpovědí jí bylo jen zaskřípění polootevřených dveří.
"Přijď ke mně." Tohle už znělo mnohem hlasitěji a rozhodněji. Hrnek spadl z kuchyňské linky na zem a roztříštil se na milion kousíčků. Martina to vůbec nevnímala.
"Přijď ke mně." Zavolala do ticha všude kolem.
Neslyšela,když k ní zezadu přistoupil,ani necítila jeho polibek ve vlasech. Seděla tam a rozhlížela se kolem.
"Přijď ke mně." Vzlykla. "U velké Lilithy,přijď ke mně."
Matný stín za jejími zády se rozplynul stejně tiše,jako se objevil. Ještě dlouho tam seděla a brečela do babiččina ubrusu. Myslela si,že budou spolu. Že se k ní vrátí a všechno bude báječné. Možná si pořád pamatuje,jak ho v létě skoro předhodila skalní víle. Možná se zlobí,protože na něj byla ošklivá. A možná tady ani nechce být. Možná se chce vrátit tam,kam patří.
Tam,kam patří? Martina zavrtěla hlavou a rozbrečela se ještě víc. Patří přeci k ní. Proč to nechápe?